Komunita ADAMa
Vzájemná podpora
Komunita rodičů v ADAMovi zajistila vzájemnou podporu a sdílení myšlenek a pocitů souvisejících s vyrovnáváním ze ztráty zdraví vlastního dítěte. Rodiny nalézají inspirací a nové možnosti pro svůj život. Děti a dospívající na spektru čerpají z ADAMovské komunity pro sebe důvěru a jistotu na své životní cestě a dokáží tak lépe čelit situacím, které mohou spouštět nejistotu a úzkost. ADAMovská mládež se málokdy uchyluje ke kamuflování své jinakosti, díky podpoře komunity si lépe rodiny a jejich děti uvědomují směr „GPS“ svého života.
Podpora a sounáležitost rodičovství v ADAMově komunitě
Všichni dospělí máme kolem sebe příbuzné, přátele nebo spolupracovníky s kterými sdílíme svůj každodenní život, bohužel často narážíme na nechopeni toho, jak je náročná výchova dítěte s autismem, běžné slýcháváme kritiku na naši výchovu dítěte s autismem. Když jsme vystavení takovému tlaku a nepochopení dlouhodobě máme pak všichni tendenci uchýlit se do izolace abychom se ochránili.
Ty nejniternější pocity, za které se jako rodiče často i stydíme že je máme, pochopí zase jen rodiče, kteří vychovávají dítě s autismem. V okamžiku, kdy mi někdo potvrdí, že se taky tak cítí, dochází k úlevě, že jenom já nejsem tak mizerný rodič. Pro nás rodiče je i důležité zažít v běžném životě chování i jiných autistických dětí, protože pomáhá rodičům lépe porozumět autismu. Umožňuje jim to lépe identifikovat a pochopit specifické potřeby a chování jejich vlastního dítěte.
Osobní příběh
Franta, sestry Vendy a Verča, Alex, Loe, Filip, Michal, Ondra tito mladí lidé v autistickém spektru si uvědomili, jak je pro ně důležité být na Klubu náctiletých, a tak i přes svoje obavy a strachy z cestování, které do té doby byly pro ně nepřekonatelné, krok po kroku se odhodlali, vzájemně podpořili a dokázali překonat obavy z cestování a dnes už sami na svůj Klub cestuji hromadnou dopravou. Jejich rodiče sami cítili obavy a strach, vyslat poprvé své dítě samostatně cestovat, protože si moc dobře uvědomovali, jakým nástrahám bude jejich dítě vystaveno. Získat odvahu k tomuto kroku jim pomohlo v komunitě sdílení těchto obav a jeden druhého podpořili, dali doporučení, co vše kolem toho zažili, jak na samotné cestování připravovali svoje děti. Když pak děti zvládly svou první cestu samostatně cítí obrovskou hrdost a radost, že to zvládli, protože tuto dovednost – cestovat samostatně přenesli i do dalších běžného života. I o tom je podpora komunity v ADAMovi.
Komunita je důležitá i pro zdravé sourozence. Tyto děti mají v běžném školním kolektivu spoustu dalších kamarádů, ale nikdo z nich nepochopí, jaké to je mít autistického sourozence, jaký je každodenní život, kolik toho museli zvládnout sami, kolikrát cítili křivdu, protože na sourozence s autismem jejích rodiče kladou daleko méně povinnosti, ale zato daleko více získávají pozornosti od rodičů.
